Šičigosan

Malý zbojník už má za sebou zkoušku

v podobě výšlapu na horu Nanbasan,

a tak nic nebránilo, abychom

před několika dny zavítali

do svatyňky Šinmei hluboko

v údolí Kuwadori.

Svátek šičigosan uzavírající jednu etapu života

získal svou svébytnou podobu jako jeden z rituálů mapujících

cestu životem až v polovině období Edo (tedy zhruba

v 18. století.), kdy se rozšířil z rodin samurajů

mezi měšťanstvo. Dívkám ve věku 3 a 7 lety byly

poprvé česány vlasy jako dospělým, mohly si také

poprvé obléknout "dospělácké" kimono a opásat se novým pásem obi,

stejně jako 5-letí chlapci si poprvé oblékli hakamu.

Děti tak byly představeny rodovému

božstvu a de facto přijaty do komunity.

Svátek si získal popularitu mezi širokými

vrstvami až v druhé polovině 19. století, tedy

v období Meidži.

Dodnes je pak šičigosan rituálem

vyjadřujícím díky za dosavadní zdravý růst dětí.

Nedaleko svatyně se slavily dožínky,

a tak zlákáni podzimní zeleninou, houbami

a všemi těmi dobrotami údolí Kuwadori,

oslavovali jsme šičigosan

i tlučením tradičních rýžových koláčků

omoči.