Medvědi na kopci

V Japonsku je zvykem slavit svátek šičigosan - čili doslova "7,5,3." Děti, které dosáhnou tří, pěti a sedmi let (většinou dívky ve 3 a 7 letech, a chlapci ve věku 5 let - ale existují dobové a krajové odlišnosti) navštěvují v v polovině listopadu šintoistické svatyně a slaví tento "přechodový" rituál, jeden z milníků na cestě k dospělosti.

U nás doma musí ale malí zbojníci nejprve ukázat, zda-li už skutečně vyrostli tak, aby mohli slavit šičigosan a býti přijati mezi velké kluky. Důkazem je výstup na horu; ne že by náš zbojník ještě na žádném pořádném kopci nebyl, ale často se na vrcholky nechával nést v sedačce, a tak o pořádném výšlapu nemůže být ani řeč. Dnes poprvé vzal na záda svůj batoh a od úpatí až na vrchol pěkně vyšlápl po svých.

Letos se urodilo málo žaludů a bobulí a medvědi slézají z hor. Cedule při kraji horské stezky mluví za vše; my jsme se vybavili alespoň rolničkami, které medvědům už z dálky oznamují, že se blíží vetřelci. Naštěstí jsme ten den na žádného chlupáče nenarazili.

Při kraji stezky

vykukovaly nameko,

výtečné podzimní houby.

Hora, kterou jsme pro výstup vybrali,

se jmenuje Nanbasan a trůní nad naším městem.

Z dálky není nepodobná našemu Řipu

a má doslova ladné rysy, místy jsou

však její svahy pořádně přikré a žádná

procházka to v žádném případě není.

Mimochodem na městem, které

má zhruba 20 metrů nad mořem,

se vrcholek Nanbasan vypíná

v nadmořské výšce zhruba 950 metrů.

To by to nebyl zbojník, aby

nelezl na každou větev,

zohýbanou každoročním

přívalem těžkého mokrého sněhu.

Párkrát sice zbojník

po cestě nadhodil,

že bychom to mohli zabalit,

ale nakonec sám od sebe

překousl únavu a rozhodl se

vyšlápnout až na vrchol.

I proto aby o tom

mohl zpravit bůžka kami

a oslavit tak šičigosan.

Obvykle je z téhle hory krásný výhled

na nížinu a moře, ale ten den byl zrovinka

opar a navíc zase dorazil kósa,

"čínský písek." Z oblastí v centrální Číně,

postižených desertifikací, totiž

čas od času dorazí až sem do Japonska

oblaka písku; když se to povede,

můžete znovu vyprat pověšené prádlo

či vyrazit s autem do myčky...

Zbojník to nevzdal ani

při sestupu...

Když to nejde vertikálně,

půjde to vodorovně, řekly

si možná stromy a vyzrály

tak na každoroční sněhovou nadílku.

I sestup dá člověku zabrat.

Roklina Mjódžin a hurá přes potok...

V sedle Uširodani.

Stará cesta, kterou už pradávna lidi chodili

k milířům v horách.

Když jsme sestoupili do údolí,

dorazilo zapadající Slunce

zrovna nad vrchol.

Tak, malý medvěde,

pěkně si odpočiň.

Zkoušku máš za sebou...