neděle 19. září 2010

Volný den v oblacích kouře

Seznamte se, prosím. Tohle je C57, co se o víkendech prohání mezi Niigatou a Aizuwakamacu ve fukušimské prefektuře. Zářijový víkend měl patřit malým medvědům, stále ještě do vláčků a mašinek zahleděným, ale když se podívám na spoustu fotek detailů parní lokomotivy, za kteroužto sbírku se nemuselo stydět ani žalezniční muzeum, říkám si, že na své si přišlo i meděvdí rodičovstvo.

Na nádraží v Niicu, kde měli na nástupišti pěkné staré sloupové hodiny, přibyl nový personál.

Holt je to krasavice, do které se jeden hnedle zakouká...

Různé ciferníky a páčky... I kotel, ve kterém se spaluje uhlí je trošku vidět.

Projeli jsme nížinou Ečigo, která už zezlátla zrajícím rýží
a v místech, kde si to vlak sviští podél řeky Agano, jsme dali parní lokomotivě sbohem.
V Cugawě se pak natáhli do horských lázních a prošli
po zbytcích dlážděné cesty, která tu zbyla jako vzpomínka na cesty knížat daimjó do
Eda a zpět.

Dnes jsme mimořádně necestovali
autem, a tak jedno pivečko
v odpoledním vedru chutnalo
zvláště náramně.
Po dlouhé době
jeden den "volna."

Žádné komentáře:

Okomentovat