Vzpomínky na červenec II. Moře

Dobrý den, je tu opět Niko a vzpomínky na červenec, část druhá.

Běžně běhají malí medvědi po horách a po lesích, ale tady v Džóecu je i moře vlastně za rohem. A tak se, po veselé sklizni ve slivoňovém sadu, zastavili medvědi u moře. Kdepak v létě je moře zapotřebí. Stačí jen být nablízku a než se člověk naděje, stojí nahý na pláži a celým svým tělem chce to moře cítit.

Do naha vysvlečená nebyla jen tělíčka malých medvědů, ale skoro jistě i jejich srdce. Dětský smích, vycházející hluboko hluboko (možná až se samého žaludku), se ten den rozezníval na mořském pobřeží.

A moři ten dětský smích moc sluší.