Svátek panenek

Na třetího března připadá v Japonsku Svátek panenek, hinamacuri. Tento dívčí svátek, protějšek květnového Svátku chlapců, je jedním z předělů, takzvaných sekku, oznamujících jednotlivá roční údobí. A zatímco na začátku května poletují ve větru kapříci, symboly síly, nese se březen ve znamení (jak jinak) panenek. Doprovází je často právě kvetoucí broskvoňové snítky, symbol křehké krásy.

Kořeny tohoto svátku lze pravděpodobně hledat u aristokratické vrstvy období Heain (8.-12.stol.). Z této doby je zaznamenáno jednak vystavování a hraní si s panenkami, na druhé straně pak tzv. nagašihina, kdy byly papírové panenky posílány po proudu řeky, aby s sebou vzaly všechny nemoce, neduhy a vůbec všechno špatné. Zvláště v období Edo (17.-19.stol.) se pak tento svátek rozšířil mezi široké vrstvy, v samurajských rodinách pak bývalo zvykem dávat sadu panenek jako věno. To okopírovali obchodnické rodiny a šogunátní vládě časem nezbývalo nic jiného, než zakázat drahé a honosné panenky, neboť to začalo nadměrně zatěžovat rodinné rozpočty a tatam byly konfuciánské ctnosti jako skromnost a odmítání přepychu. Zákaz ale měšťanstvo obešlo po svém. Už zakrátko se objevily panenky tak maličké, že naprosto nemohly dráždit šógunátní úředníky. Byly ale propracovány do takových detailů, že se cenou velkým a honosným sadám zakrátko vyrovnaly... Ostatně ukázkou řemeslné zručnosti tradičních výrobců jsou panenky dodnes.

I v dnešních dnech se během svátku panenky vystavují ("nevěsta" i s "ženichem", celou výbavou a služebnictvem..), podává se "bílé sake", širozake, obdivují se broskové květy a malé slečny se oblékají do svátečních pestrých kimon... Zkrátka dívčí svátek se vším všudy.