Ani letos se neleníme. Právě dnes sice začalo i v naší prefektuře měření radioaktivního césia v rýži, ani tady se nevyhneme dopadům fukušimské havárie. Někdy mi ta naše niigatská prefektura připadá jak Údolí větru z Naušiky. Čerstvý vítr vanoucí od Japonského moře a na východní straně vysoké hory, které náš kraj zároveň chrání...
Bahínko mělo konzistenci báječnou, dolní pole jsme ale osázeli strojově. Inu, záda...
I lotosům se letos daří. Tak snad budeme moci poprvé sklízet kořeny...
Když začne rýže kvést, naplní se vzduch příjemnou sladkou vůní. Věčně otevřeným oknem auta člověka provází, ať se hne, kam chce...
Klasy jsou plné a už se začínají barvit. Ustály broučí nájezdy, tak teď ještě aby je nevyzobali vrabci. Ti ale mají raději sladkou rýži moči (Oryza sativa var. glutinosa)).
Žádné komentáře:
Okomentovat