Ještě v Čechách jsem se často za lyžováním trmácel dlouhé kilometry do francouzských či rakouských Alp. Chce-li si člověk zalyžovat, nic jiného mu nezbývá. Tohle vědomí ve mně nějak utkvělo, takže si ne a ne zvyknout, že pořádné kopce jsou za našimi humny. Nikoli týden strávený někde v lyžařské středisku, ale chvilka při polední pauze či přestávka mezi prací stačí, aby se člověk parkrát svezl. Vršky japonských Alp za sebou, moře před sebou... Dvakrát třikrát a pak tradá domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat